Domů - Úvahy a postřehy - Jiné

Co nám tělo říká


Tělo si dovede být tím nejlepším léčitelem, za pomoci duchovního působení… je tu vzájemná spojitost, ne nadarmo se říká ve zdravém těle zdravý duch. Jen tělu naslouchat a nejít proti proudu. Když přijde bolest, tak k ní přistupte s něhou, pohlazením a vcítěním. Bolest je jako posel a zpráva o tom, že bychom se měli zastavit. Jenže lidé ženoucí se pořád někam kupředu nechtějí posečkat, nechtějí naslouchat… většinou vnímají bolest jako něco nečekaného a nežádoucího. Dívají se na bolest jako na nepřítele a tak se k ní také chovají, medicína a reklama je v tom podporují… stačí zajít do lékárny a vybrat si některý z pokud možno rychle zabírajících prášků nebo kapek. Jenže co naplat, tím, že se k tomu otočíme zády, nic nezmizí… Naopak, ocitneme se v bludném kruhu, například účetní ve firmě, kde jsem pracovala, si čím dál častěji stěžovala, že má, jak říkala „místo hlavy včelín“. Nevzala si jen jeden prášek na utlumení, ale hned několik (aby to vůbec zabralo), jenže bolest se vracela s o to železnější pravidelností. Zjistila jsem, že toto se stává v podstatě automatické, čili je to vlastně taková závislost… oproti tomu konkrétně třeba bolest hlavy ukazuje na různé příčiny a tedy různé cesty k úlevě, o některé se podělím… zkrátka prášky už ne-e (jsou ovšem jisté okolnosti, třeba když mi zubař před dvěma lety vytrhl tři osmičky v jednom dni, prášky jsem do sebe prostě cpala…, ale užívání prášků není zkrátka něco samozřejmého).

Nejprve bych se ale ráda zamyslela nad tím, co se z bolesti a nemocí udělalo. Pro lidi samostatné a zaměstnané strašák existenční, protože nemoc může za to, že přichází o výdělek a pověst takzvaně schopného pracovníka, takže dnes je víc než běžné, že se do zaměstnání jde, i když máte teplotu a je vám prachmizerně. Pro obchodníky jsou nemoci naopak zlatým dolem, pro některé neustálým, pro jiné spíše v určitém období – s nástupem podzimu se například vždy začínají cíleně objevovat reklamy na léky proti chřipce, kašli a nachlazení. Pochopitelně je to podvod jako vyšitý, tyto léky nemají valný účinek, o to je tragičtější, oč víc se navenek tváří jako maximegagigasilné. Pro lidi pohybující se v kruzích instantního duchovna je bolest a nemoc taktéž nevítaným hostem, protože mají za to, že je to známka, že dělají něco špatně. Tedy, jak jsem už poznamenala výše, lidé vidí v drtivé většině v tělesných neduhách nepřítele. Přitom se dá pohlížet na ně jako na užitečné rádce, kteří vás vedou k odpočinku a k prožití toho, co se skrývá v naší duši, čeho si nechceme všimnout. Zároveň je vám prakticky ukázáno, jak malichernými jsou vaše „velké“ starosti a nespokojenost. Je to zkrátka pomocná ruka jako hrom. Když se v kruhu duchovních lidí zmíníte o svém zdravotním problému, hned je vám řečena „příčina“ nemoci, váš chybný myšlenkový návyk a podobně. Takové příkoří je pácháno! Pamatujte si, že nemoc není špatná, není to známka toho, že jste špatní, že se máte bičovat a zpytovat svědomí, kde jste zase co udělali zle! Všechno je pro vás šance, jde tedy jen o to, jak se k situaci postavíte, jestli klidně, nestranně, nebo s posuzováním a odmítáním. Tělo je odrazem duše, proto když nemoc přijmete, poznáte zároveň sami sebe. Nu a pak je nabíledni, co se stane s vaší duší a tedy i s tělem.

V prvé řadě nedejte průchod vašemu strachu. Mé zkušenosti jsou takové, že červík obav a pochybností hlodat začne, ale energii mu jednoduše nevěnujte. Místo toho se uvolněte a klidně hned několikrát si pro sebe řekněte, že je o vás postaráno, dřív nebo později se s tím sžijete a jednou budete plni důvěry už od počátku. V souvislosti s tímto si všímejte, co vám intuice a tělo říká… neváhejte a dělejte, jak vám poradí, i kdybyste měli zkoušet různé způsoby… například naposledy když jsem cítila bolest a horko v hlavě, jsem přikládala ruce všude možně – na zátylek, na čelo, na spánky nebo na temeno hlavy. Našla jsem brzy místo, kde mi hlava „hořela“ nejvíc, tam jsem přitiskla dlaně a dávala jimi ještě víc tepla. Vnímala jsem, jak se tam něco mele, vcítila jsem se s láskou do té bolesti (bolest ve středu, jako taková, vůbec nebolí a už vůbec neubližuje), a pozvolna se energie měnila v příjemně chladivou a zároveň hřejivou, hladivou a klidnou… Šla jsem pak spát, protože jsem přes den něco řešila, i v noci se mi zdály sny zmatečné… ráno jsem ještě v hlavě cítila trochu napětí a horko, ale i to během hodinky přešlo. Ovšem i mně hlas našeptávač navrhoval, ať si vezmu prášek, že budu mít od bolesti záhy pokoj… kdepak, to by bylo moc pohodlné a vyplácí se mi poslouchat hlas jiný a bolest přijmout, tedy si ji prožít. Neodhánět. Ten hlas našeptávač chce mít prostě vždy navrch, mít situaci pod kontrolou a bolest nebo nemoc mu tyto plány hatí. A první krok je vyvést vás z klidu, začít vás strašit, no a pokud si zavčas neuvědomíte, že toto vše jsou jen myšlenky, klid je ten tam.

A teď k jednotlivým neduhům. Předesílám, že tu uvádím jen ty, se kterými mám osobní zkušenost, obecné léčitelské znalosti skutečně nemám, případně budu uvádět poznatky z vyprávění a pozorování. A jak jsem už napsala, dejte na svou vlastní intuici, která jediná vám nejlépe poradí, co dělat. Ztište se a je to… toto jsou jen malé náměty.
Začnu nespavostí. Klidné usínání a spánek podpoříte spíše chladnějším vzduchem (v teplejších ročních obdobích otevřené okno, v zimě například topení nastavené na nejnižší stupeň), co největší tmou (kdo by obzvlášť měl dbát na zatažené závěsy či žaluzie, je ten, koho spánek odvisí od fáze měsíce), nepřecpaným žaludkem a také vhodným polštářem, například z pohankových slupek. Jinak pokud i přesto máte problém usnout, má rada zní: přestaňte myslet :-). Místo věnování energie nekonečnému proudu myšlenek se vnitřně ztište. Brzy se naučíte na ticho se soustředit tak rychle a samozřejmě, že spánek přijde takřka „na povel“.
Zmínila jsem bolest hlavy, která moderního člověka dovede potrápit pěkně často. Mám vyzkoušený vonný olejíček z máty peprné (potřít čelo, spánky a zátylek… pozor, nepřežeňte to, jinak budete mít místo hlavy pálivou hašlerku :-) ), sprchu jak hodně teplou vodou (na zátylek) tak studenou vodou (obličej, pokud možno i vršek hlavy, někdy zátylek) – můžete i kombinovat, dále pomáhá přikládání dlaní (viz výše), krátký spánek nebo jen odpočinek se zavřenýma očima, promasírování krční páteře a nezapomínat hodně pít vodu. A dejte v prvé řadě na to, co říká "váš hlas", pokud ho v klidu poslechnete, úleva by měla přijít brzy.
Pokud jste jedním z těch, u koho se objevila pylová alergie, zkuste, kdykoli je to možné, ochladit si v proudu studené vody dlaně, zápěstí, obličej (zvláště oční víčka) a zátylek. Také pomáhá vdechnout trochu vody nosem a pak se vysmrkat, vyplaví se tak dráždivé částečky pylu. Jinak alergie má taky co do činění se strachem, lékaři mi v patnácti řekli, že se musím smířit s tím, že každé jaro budu mít kýchací záchvaty a slzavé oči, přičemž to tlumit léky. Kdepak… a stačilo málo, jen přestat dívat se na jaro s obavami a naopak bezstarostně vyrazit do přírody.
Dále nachlazení, bolest v krku a kašel. Není jen tak, že tyto nemoci přicházejí v zimě. Lidé už nežijí v souladu s přírodou, která v zimě spí a odpočívá. Naopak, jsou tu roční uzávěrky a přesčasy v zaměstnání, často stresující přípravy a oslavy Vánoc a nového roku, přecpávání se tučnými a přeslazenými jídly. Zkrátka lidé jedou na plné obrátky zima nezima a pak přijde takováto výzva ke zvolnění. A je zase jen na nás, jestli tento náznak těla pochopíme a budeme se podle něj chovat. Takže nepodléhat při prvních příznacích panice a neřítit se do lékárny, ale například: odpočinout si v horké koupeli, pokud možno s několika kapkami vonného olejíčku (používám velmi účinný od jisté kosmetické firmy, jenže ho už neprodávají, tak si časem vyrobím sama… je to kombinace myrty, palmarosy a pelargónie… ale vhodný je i z eukalyptu či borovice) – pokud máte sprchový kout, pak si tedy vychutnejte hodně teplý proud sprchy, hlavně na šíji, krk a hrudník (tyto dvě metody nebudou nejvhodnější pro lidi s vysokým krevním tlakem a s nemocemi srdce). Jde o to prohřát co nejvíce tělo, jak známo, zvýšená tělesná teplota je známkou nastartování obranného systému těla, takže tímto a následným postupem je podpoříme. Třeba horkými polévkami, zejména vývary (před zalitím talíře pokrájejte na plátky dva stroužky česneku, ne nadarmo se mu říká přírodní antibiotikum) a také čaji. Doporučuji z bylinkových podběl, lípu a diviznu a klasický černý ochutit kromě medu a citronu i troškou skořice (opět pro silný zahřívací účinek). Také nezapomínejte na dostatek vody, ovšem bez přidání rozpustných chemických vitaminů – jednoho dne jsem prozkoumala jejich složení a víckrát jsem je neužila… kromě toho mám i další důvody… třeba výrobci vnukávající představa těla coby neschopného se o sebe postarat. Tak to jsem trochu odbočila… A zase zopakuji – nenervovat se, naopak, vlézt do pelíšku, zavřít oči a odpočívat, nebo si pustit nějakou oblíbenou komedii nebo pohádku, začíst se do knížky. Do ničeho se nenutit, skutečně zvolnit, pak se uleví do pár dní a je velmi pravděpodobné, že na doktora vůbec nedojde. Nenuťte se ani do jídla, sama moc chuť na jídlo nemám, takže pokud vy také, nechejte tělo pracovat.
Co se týče bolestí břicha, ať už způsobené žaludečními nebo střevními problémy, nebo u žen menstruací, zde velmi pomáhá energie a teplo z dlaní. Tedy pohodlně si lehnout a hladit bříško… také můžete využít sílu slunečních paprsků a vyhřívat se na sluníčku, pomáhá hlavně při nevolnosti. I na tyto neduhy rostou v přírodě pomocníci bylinkoví – na trávicí potíže je účinný čaj z máty nebo heřmánku, pokud trpíte ženskými bolestmi, pak čaj kontryhelový.
Padání vlasů, může být způsobeno mnoha vlivy, nejčastěji nervovým vypětím, ale také ročním obdobím, také na podzim, jako padá listí, i mně padají trochu víc vlasy. Takže si v kuchyni připravím odvar ze zeleného čaje (ne do hrníčku čajového, ale do hrnce :-) ) a po umytí jím vlasy na závěr opláchnu.


8.1.2009