Domů - Úvahy a postřehy - O lidech

Studium univerzity i po třicítce? No jasně!


Loňský rok se nesl ve znamení pálení mostů a změn, mezi nimiž rozhodně vévodí to, že mě přijali na vysokou a já se tedy po letech vrátila do školních lavic :-). A protože je to pro mě stěžejní a jedno z nejlepších rozhodnutí v životě, které jsem kdy učinila, chtěla bych sdílet své postřehy o tomto životním období. Ráda bych zde se podělila o zkušenosti z mých studií.

První poznatek, který vám dám, je, že pokud jste s vaším kariérním směřováním nespokojeni, chcete začít novou životní etapu, rozvíjet se v oblasti, která vás zajímá či je vaším motivem něco podobně zásadního, pak se vysoké fakt nebojte. A opravdu nezáleží na tom, kolik je vám let. Studium vámi milovaného oboru vám dá hnací motor a novou chuť do života, naplnění a sebevědomí. Najednou se totiž zabýváte něčím pro vás smysluplným, vnitřně mládnete, ožíváte a děláte to jen pro sebe – ne pro rodinu, pro šéfa, pro společnost a systém. Jen a jen pro sebe a vlastní rozvoj. Pokud jste vysokou školu nikdy nestudovali a rozhodnete se pro státní univerzitu, pak vás to ani nebude (skoro) nic stát. Pouze čas, energii, sílu. Vše ale propůjčujete vlastním dovednostem, vlastnímu nadšení, vlastním zájmům. Těžko se mi to popisuje. Navíc platím i dopravu, zkrátila jsem si pracovní úvazek, tudíž mám i nižší mzdu, něco vás stojí splnění rezervací skript v knihovně, častější návštěvy kaváren (když vstáváte před pátou hodinou a celý den zapisujete a soustředíte se na přednáškách či musíte podat nějaký výkon při zkouškách, tak to ani jinak nejde :-))… Ale neměnila bych. Samozřejmě pokud jste v životě šťastni a naplněni, pak vám mohu pogratulovat a patrně vás přesvědčovat nemusím. Osobně jsem však byla už léta se zaměstnáním víc nespokojená než spokojená, takže pokud jsem odmítla dělat nikam nevedoucí činnosti v nic mi neříkající branži, vysokoškolské studium je jasnou volbou.

Pokud tedy o této cestě uvažujete, pak si v prvé řadě zjistěte informace. Máte chuť do vzdělání investovat peníze a platit si soukromou vysokou školu, nebo si vyberete nějakou ze státních škol? Jaké obory ta která univerzita nabízí? Zaměstnané lidi budou, předpokládám, zajímat zejména kombinované nebo dálkové formy studia. Pokud nenajdete konkrétní obor, najdete nějaký s podobným zaměřením? Zjistěte si, jaké předměty se na vámi vybraných oborech vyučují. A co zejména doporučuji, nepodceňujte Dny otevřených dveří. Osobně jsem se na mojí Alma Mater dozvěděla o další možnosti studia a změnila jsem své rozhodnutí. Původně jsem chtěla studovat Historii a archivnictví, ale na Dnech otevřených dveří jsem se dozvěděla o další možnosti studia, a to o oboru Počítačová podpora v archivnictví. Přihlášku jsem si nakonec podala na oba obory, na oba mě přijali, ale na Univerzitě Hradec Králové jsem si zvolila právě Počítačovou podporu. Je to sice náročné a se širokým záběrem, protože musíte zvládat část historickou, pak samozřejmě technické IT odvětví a také budete muset zvládnout zkoušky z angličtiny a později z němčiny a latiny. Vše si skutečně dobře prostudujte, ať pak nejste překvapeni a nedáváte energii do něčeho, co nejste schopni zvládnout. Ono stejně budete hozeni do hluboké vody a bude to jen na vaší vůli a píli, ale když budete informovaní, můžete se na to alespoň trochu připravit. A jak mám ověřeno – štěstí přeje připraveným.

A v druhé vlně se také zeptejte sami sebe, co jste pro tuto cestu ochotni obětovat. Jak se k vašemu rozhodnutí postaví vaši nejbližší? Podpoří vás? Jak vyřešíte starost o rodinu zejména ve zkouškovém období? Všechny ženy v našem ročníku jsme se například shodly na tom, že takový bordel (omlouvám se za výraz, leč slovo „nepořádek“ by stav v našich domácnostech nevystihl), jaký jsme měly doma ve zkouškovém, jsme snad ještě nezažily :-). Příprava na zkoušky je opravdu velmi náročná, stresující a čas beroucí, takže nemáte ani pomyšlení na nějaké vyvařování a další činnosti. Ale ani mimo zkouškové to není žádný med. Alespoň tak to osobně vidím. Sama se v létě (kromě povinné praxe v archivu) budu muset s milým připravovat na druhý ročník a na pro mě velkou neznámou v podobě jazyka SQL pro databáze a „libozvučných“ zkratek pro práci se sítěmi, jako např. ICMP, LAN, ARP a také tvorby webu (trochu náročnějšího zpracování, než jsou tyto stránky :-)). Naštěstí můj muž je IT nadšenec a odborník, takže doufám, že mi něco přes prázdniny osvětlí a nebudu pak na seminářích koukat, jako kdybych byla zatýkaná. Také si zjistěte u zaměstnavatele, jak se bude tvářit na to, že budete muset jezdit na přednášky a ve zkouškovém na zápočty. Budete si to brát z dovolené, nebo to budete napracovávat? Nebo se domluvíte na kratším pracovním úvazku? Jak se několikaleté studium odrazí na vašem rozpočtu? Ale vezměte v úvahu také drobnosti, kterých se budete muset vědomě či nevědomě vzdát. Osobně třeba nemám už několik týdnů chuť číst knihy, ze studia jsem tak vysosaná, že nemám náladu na něco náročnějšího. Nejspíš je to jen přechodné, ale buďte připraveni na to, že se vám může změnit život i tam, kde byste to nečekali. A že ve zkouškovém období skutečně nebudete žít ničím jiným než učením, to vám mohu garantovat.

Ale už se dostávám k druhé straně mince. Ač se vše výše jmenované může tvářit jako překážky, zkuste na to pohlížet zároveň jako na výzvy. Když to vezmu popořadě, tak díky soustředěné práci a důkladnému studiu se vám rozhodně zlepší paměť. Zjistíte, že lidský mozek funguje opravdu dokonale, a že je schopen díky neustálému pilování chápat a pamatovat si věci, které by se leckdy dříve zdály složité a nezapamatovatelné. Nevím, jak je tomu na jiných školách a na jiných fakultách, ale my v rámci zápočtů musíme i prezentovat přednášky na odborné téma (v tomto semestru máme hned dvě takové), takže máte šanci, že si zlepšíte své komunikační dovednosti a budete snáze čelit trémě. A studenti dalších fakult a jiných oborů se také budou rozvíjet, přesně dle jejich zájmů a směřování. Na univerzitě se také více než kdy jindy setkáte s kapacitami ve svých oborech, s lidmi, kteří píší odborné knihy, jezdí na konference atd., takže skutečně získáte nebo si prohloubíte své znalosti a máte možnost bezplatných konzultací. Nemohu také vynechat fakt, že máte šanci se zdarma naučit věcem, za které byste museli platit vysoké kurzovné. Příkladem budiž třeba právě výuka cizích jazyků. Pokud se do toho ponořím, tak se mohu bezplatně naučit německy, což se rozhodně může hodit. V průběhu studia se také zlepšíte v organizaci času a utužíte si nervy. Před prvními zkouškami jsem byla fakt na mrtvici, večer jsem šílela, že si nic nepamatuju, nemohla jsem usnout a v noci jsem se budila... U posledních zkoušek jsem byla rozhodně víc v pohodě a jista si sama sebou a svými znalostmi.

A to vše bych završila tím, že vám stoupne sebevědomí. Ohlédnete se a uvidíte, co vše už umíte, v čem všem se umíte orientovat a později, kolik zkoušek jste už zvládli. Zjistíte, co všechno je propojené a jak široké spektrum má i omezené lidské poznání. To vám možná otevře dveře k pokoře vůči pravěčným zákonitostem, které toto umožnily. Ono by se dalo lehce říci (a já si to také donedávna myslela), že vzdělávání je jen o využívání a procvičování mozku. Ale věřte, že zde bohatě využijete i intuici. Právě intuice a prozřetelnost mě někdy v prosinci například nasměrovaly k tomu, abych se naučila územní členitost Koruny království českého za císaře Karla IV. Jinak územním ziskům za vlády jednotlivých panovníků moc nehovím, ale zde jsem se složení naučila slovo od slova (také proto, že je název mému srdci blízký), tak jak nám to profesor na přednášce říkal. A za to mě při známkování zápočtového testu vyzdvihl a patrně díky tomu jsem byla v hrstce těch, které nevyrazil. Na univerzitě jste tolika poznatky, souvislostmi a vlastní prací rozvíjeni po mnoha stránkách a to vám dává nejen úctu vůči těm, kteří na této cestě urazili už svou samostatnou část, ale zároveň roste i vaše sebedůvěra a vnitřní síla.

Tak, tolik moje zkušenosti a čerstvé dojmy po dokončení zimního semestru, doufám, že za necelý půlrok sem napíšu pokračování na téma, které fakt nechám na příště. Už tak je to dlouhé jak týden :-).


9.2.2017