Domů - Střípky z mého života - Fotky

Ku poctě Hliníka

Netřeba se rozepisovat, jaké že to město jsme navštívili. Napadl sníh, slunce svítilo, lidí v přírodě po málu, prošla jsem si naučnou stezku Březina… Takto to zní banálně, ale fotoaparát není s to zachytit půvab, když se snoubí sluneční paprsky s bělostným sněhem a zem se třpytí všemi barvami duhy. A do toho si užívat ticho lesa a vydat se po stopách srnek, protože lidé částí té přírodní naučné stezky asi dlouho nešli… A abych víkend nelíčila v moc ideálních barvách, tak jsem se tam taky urazila, neb jsem byla nucená popíjet s lidmi mající dost nemístné otázky, jimž muž nezamezil, ráno se málem vymázla na zledovatělém chodníku a v Jihlavě jsme půl hodiny mrzli na autobusáku čekajíce na zpožděný bus do Prahy. Přese vše mám na slavné městečko na Vysočině hlavně ty hezké vzpomínky otisknuté ve fotografiích. Jistě se sem ještě někdy vrátíme, už proto, abychom si mohli prohlédnout kraj z věže zříceniny Orlík, která je v tomto zimním čase uzavřená. A ještě něco, pokud byste v Humpolci hledali ubytování, doporučuji penzion Růže, velmi příjemné a tiché ubytování hned u zastávky a kousek od centra, za nepřemrštěnou cenu.



Je libo bělostnou, rubínovou, zemitou či blankytně modrou?



vchod kamsi



zřícenina Orlík



rozhled do kraje



Zde bydlela závistivá teta z Jak se budí princezny.



Jen jsem si poklekla a otevřelo se mi toto...



Jak potěšující a omamné cítit vůni dřeva i v zimě!



další zajímavý kámen



Běž za bílým králíkem!



Skoč do králičí nory...



... a otevře se Ti svět za zrcadlem.



Ta ptačí budka... :-)



budova radnice



náměstí v Humpolci



Pamětní deska Hliníkovi na kameni...



... i nedávno zasazená Hujerova švestička.




10.2.2015