Domů - Střípky z mého života - Fotky

Jízda králů poprvé v Praze

Hýlom, hýlom, počúvajte! Praze se dostalo obrovské pocty. Starou královskou cestou v jejím srdci projela Jízda králů probíhající vždy jen na Slovácku. Tento starobylý moravský obyčej sahající až do pohanských dob je živým obrazem slovanské tradice, krojovaného průvodu obklopujícího krále, ozdobených koní, symbolů, veselých vyvolávek i posvátného požehnání. V pátek 15. května 2015 okrášlila Jízda králů z Hluku, Skoronic a Kunovic poprvé v historii i ulice Prahy. Mnohokrát jsme tak mohli slyšet vyvolávku, kterou jsem zahájila tento článek, a samozřejmě další a další.

O této události jsem se dozvěděla den předem, což mě nesmírně mrzí, bylo by krásné vidět celou ukázku Jízdy králů v rámci barokních slavností Navalis, už od poledne. Na vybrání si dovolené už bylo pozdě, ale alespoň jsem se jela podívat po práci na Hrad na Svatojánské procesí poutníků (pouť k Sv. Janu Nepomuckému). Jízda králů je od listopadu roku 2011 zapsaná v seznamu UNESCO jako mistrovské dílo ústního a nehmotného dědictví lidstva a já jsem opravdu moc ráda, že jsem ukázku tohoto odkazu našich předků mohla vidět a slyšet na vlastní oči a uši. Zároveň se omlouvám, pokud něco píši nepřesně či neúplně a budu upřímně ráda, pokud se mi někdo znalý ozve, ráda se poučím a toto povídání opravím. Nejsem v této tradici kovaná a dosud jsem o Jízdě králů jen četla.



Krojovaní mladíci i ozdobení vraníci na Hradčanském náměstí. Hýlom!



spanilá jízda



Nemohla jsem se vynadívat!



Pod zástavou Beránka Božího...



Koně jako z růže květ... a jezdci jakbysmet!



Na vše dohlíží "tatíček" Masaryk.



Kroje a barvy byly, kam jen oko dohlédlo.



V dívčích krojích... A jeden kůň s prázdným sedlem - čekajícím na krále.



Srdce na prsou koní jsou každá jiná a všechna krásná!



Atmosféra Malé Strany při příležitosti slavnosti byla ten večer poklidná.





Svého krále má hned několik vsí na Moravě, kde se tato tradice drží. Mladičký král je v převleku v dívčím kroji, také má v ústech růži, proč, o tom se dočtete v pověstech. „Máme krála chudobného, ale zato poctivého!“, tak volají legrúti (vyvolávači) a vybírají do pokladničky. Koně krášlí kromě krojovaných mladíků také množství jásavých pentlí, srdcí, růžiček a dalších ozdob. Je to skutečně pastva pro oči, a když se dívám na fotografie a hlavně, když zavzpomínám, opět se mi srdce rozbuší hrdostí na to, v jak krásné zemi mohu žít. Krále i s družinou a průvodem přivítal před Svatovítskou katedrálou arcibiskup. Tou dobou jsem ještě relaxovala na Petříně, ale dlouho z Pražského hradu znělo před mší nádherné vyzvánění zvonů na počest tak vzácné návštěvy. Mimochodem, na Petříně mi dvě holčičky samy nabídly jednu z kytiček, které vlastnoručně uvázaly… vybrala jsem si z pomněnek a řebříčku… Moc jim děkuji, byl to milý dárek! I počasí přálo, byl vlahý podvečer a do zad mě příjemně hřálo slunce.

Byla jsem skutečně nadšená, stále jsem se usmívala a rozhodně jsem na Pražském hradě nebyla sama, komu bylo při pohledu na tu krásu a při pozorování slavnostního reje hezky na duši. Když jsem o tom vyprávěla kolegyni, která pochází ze Slovácka, svěřila se mi, že by se také ráda se svými malými dcerkami příští rok na Moravě Jízdy králů zúčastnila. To je dobře, ženy, dívky a holčičky v krojích jsou tak krásné! V procesí jsem neslyšela jediný křik či pláč dítěte, všichni kráčeli s radostí. Přemýšlela jsem, jestli se přidat k průvodu směřujícím na Karlův most, kde program Svatojánských slavností pokračoval, ale nakonec jsem nešla, a vzhledem k tomu, že oproti minulým rokům to letos u Vltavy tak slavné nebylo (jak jsem se později dočetla), jsem udělala dobře. Nicméně jsem skutečně šťastná, že jsem se o Jízdě králů dozvěděla (jen škoda, že tak pozdě…) a děkuji celému (tolik rozmanitému!) průvodu a organizátorům za tak nevšední zážitek. Děkuji za příležitost poznat půvab slovanského folkloru. Kdoví, kdy se to bude zase opakovat.



Procesí se vydává z Hradu na Karlův most.



Blíží se samotný král...



A tady je! Opentleného koně krále vede jeho otec.



Ještě jeden oblažující pohled na ozdobené koně a švarné mládence.



duchovenstvo



nádherně krojovaný lid



Dvě maminky s miminky v kočárcích a jedna s roztomilou holčičkou v kroji.



Čestná stráž a za ní kráčí jeptišky.



Posvátné symboly - obrázky, socha Sv. Jana Lucemburského, otevřená kniha a další...



Biskupové a za nimi jede kočár s arcibiskupy a kardinálem Dukou.



Závěrečný pohled na procesí v Nerudově ulici.



Má siesta na Petříně s narychlo koupeným občerstvením a kytičkou od dvou dětí.



Slunce mi vyhřívalo záda a týl, zatímco jsem odpočívala v trávě.



Sýkorky často létaly k hnízdu na strom přede mnou...



Buk... Nevím, jak se tento hmyzák jmenuje, název jsem převzala od muže :-).



Socha půvabně vroubená růžovými květy...



Konvalinka uchycená na zdi u Pražského hradu.
Tento křehký jarní kvítek symbolizuje návrat štěstí...
Budiž to takový dárek pro nás všechny na závěr :-).





19.5.2015